Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Simulace družicových měření elektromagnetických vln v magnetosféře Země
Hanzelka, Miroslav ; Santolík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kolmašová, Ivana (oponent)
Simulace šíření elektromagnetických (EM) vln již více než padesát let slouží ke studiu magnetosféry Země a k rozboru elektromagnetických emisí pozorova- ných na družicích. V této práci se zaobíráme šířením EM vln především v oboru nízkých frekvencí 100 Hz - 10 000 Hz ve studeném plazmatu vnitřní magneto- sféry. K výpočtům používáme numerický postup, který na základě metody sle- dování trajektorie paprsků zvané ray tracing simuluje šíření EM vln spolu s vý- počtem dalších veličin popisujících vlnu. S využitím simulací ukazujeme mož- nosti šíření EM emise typu rovníkový šum. Druhou aplikací je navržení propa- gačního schématu konjugovaného pozorování kvaziperiodických emisí na družici Van Allen Probes A (VAP-A) a na pozemním přijímači v Athabasce. Využíváme přitom model vytvořený na základě měření elektronové hustoty v plazmasféře z přístroje EMFISIS na VAP-A. 1
Šíření radiových vln velmi nízkých frekvencí ve vlnovodu Země-ionosféra
Guth Jarkovský, Jiří ; Santolík, Ondřej (vedoucí práce) ; Píša, David (oponent)
Bleskové výboje jsou zdrojem silného elektromagnetického (EM) záření, především v oblasti velmi nízkých frekvencí (VLF) 3-30 kHz. Toto záření se vlnovodem mezi Zemí a spodní vrstvou ionosféry dokáže došířit až do vzdálenosti tisíců kilometrů od zdrojového blesku. Pomocí měření vhodných komponent EM pole je možné určit směr, odkud EM vlna vy- volaná bleskem přišla. Výsledkem této práce je algoritmus, který daný výpočet provede, otestovaný na datech z měřící stanice umístěné v jižní Francii. Algoritmus byl testován jednak na jednotlivé bleskové výboje se známými polohami a jednak na signál z vysílačů určených ke komunikaci s ponorkami, neboť tyto vysílají ve stejném pásmu a jsou též vhodné pro aplikaci nově vyvinutého algoritmu. 1
Simulace družicových měření elektromagnetických vln v magnetosféře Země
Hanzelka, Miroslav ; Santolík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kolmašová, Ivana (oponent)
Simulace šíření elektromagnetických (EM) vln již více než padesát let slouží ke studiu magnetosféry Země a k rozboru elektromagnetických emisí pozorova- ných na družicích. V této práci se zaobíráme šířením EM vln především v oboru nízkých frekvencí 100 Hz - 10 000 Hz ve studeném plazmatu vnitřní magneto- sféry. K výpočtům používáme numerický postup, který na základě metody sle- dování trajektorie paprsků zvané ray tracing simuluje šíření EM vln spolu s vý- počtem dalších veličin popisujících vlnu. S využitím simulací ukazujeme mož- nosti šíření EM emise typu rovníkový šum. Druhou aplikací je navržení propa- gačního schématu konjugovaného pozorování kvaziperiodických emisí na družici Van Allen Probes A (VAP-A) a na pozemním přijímači v Athabasce. Využíváme přitom model vytvořený na základě měření elektronové hustoty v plazmasféře z přístroje EMFISIS na VAP-A. 1
Studium elektromagnetických vln generovaných bleskovými výboji v širokém pásmu frekvencí
Fišer, Jiří ; Santolík, Ondřej (vedoucí práce) ; Němec, František (oponent)
V této práci předkládám studii věnovanou průniku vln hvizdového módu do ionosféry. Je představen algoritmus automatické detekce hvizdů ve spek- trogramech spočtených z dat naměřených na družici DEMETER. Dále je popsána metoda přiřazení iniciačních blesků naměřených pomocí bleskové detekční sítě EUCLID detekovaným hvizdům. Prezentovány jsou výsledky statistické studie věnované vzájemným vztahům mezi detekovanými hvizdy a jim přiřazenými iniciačními blesky. Na základě zpracování dat z 364 průletů družice nad sledovaným územím je ukázáno, že střední amplituda hvizdů klesá se vzdáleností od jejich bodu průniku do ionosféry, roste s proudem iniciačního blesku a ve večerních hodinách je zhruba třikrát vyšší než v do- poledních. Je představena studie věnovaná subprotonosférickým hvizdům. Bylo zjištěno, že proudy iniciačních blesků přiřazených pozorovaným sub- protonosférickým hvizdům jsou velmi vysoké ve srovnání s klasickými 0+ hvizdy.
Simulace šíření elektromagnetických vln v magnetosférickém plazmatu
Nečada, Marek ; Santolík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kouba, Daniel (oponent)
Práce se zabývá studiem šíření elektromagnetických vln v magnetosferickém plasmatu, zejména simulacemi metodou sledování paprsku (ray tracing) a zmiňuje některé implementace této metody z dřívějšího výzkumu. Jsou zde shrnuty elementární poznatky z teorie vln v plasmatu, představena problematika dispersní relace pro horké plasma a uveden přehled existujících přístupů při výpočtu dielektrického tensoru horkého plasmatu. Dále jsou uvedeny některé z používaných semi-empirických modelů parametrů magnetosferického plasmatu. Nakonec je v práci představen program NPR, který implementuje metodu sledování paprsku pro model studeného a nerelativistického horkého plasmatu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.